1979 – 1981
24.1. 1979 založili Milan Chmelenský (baskytara, zpěv) a Zdeněk Sýkora (kytara,zpěv) v Sokolově skupinu Triton. 
1979
24.1. založili Milan Chmelenský (baskytara, zpěv) a Zdeněk Sýkora (kytara,zpěv) v Sokolově skupinu Triton. Oba, do té doby členové tria „Plevel“ přizvali ke spolupráci dva členy rozpadlé skupiny Extáze a Realita. Za bicí nástroje zasedl Vlastimil Vybíral a sólové kytary se ujal Jiři Zickler. V únoru se pátým členem skupiny stal flétnista Petr Nosavcov ze skupiny Rébus. Už 8.3. odehrál Triton své první vystoupení na sále OSP v Sokolově a pár dnů poté se z něj stal opět kvartet. Odešel Petr Nosavcov. Následovala vystoupení v Kamenici a v ZK ČSD ve Hvězdě, která se na dlouhá leta stala zřizovatelem skupiny. 27.4. absolvoval Triton přehrávky na sále ZK CHZ Akryl v Sokolově a dostal povolení k veřejným produkcím.
Prvním stálým kšeftem se pro skupinu stala kavárna Karpinsk (dnes Alfa) a potom kavárna Dukla v Sokolově. Byl přijat technik Radek Holub. 19.5. se Triton zúčastnil 2.ročníku fotbalového turnaje muzikantů v Lokti. V boji o šesté místo porazil skupinu Radikál 3:2. V červnu byl do řad kapely přijat další sólový kytarista Petr „Charlie“ Radkov, který přišel ze skupiny Franty Oškery. V září se skupinou skončil Jiří Zickler, který se stěhoval do Plzně. Ve dnech 14.-16.9 se Triton zúčastnil 7.ročníku železničářských kapel v České Třebové, kde získal uznání za působivou interpretaci rockové hudby. V říjnu už hrál s kapelou nový kytarista. Na místo Petr Radkova, který náhle odešel ke skupině Milana Trubáka, přišel Jiří Řezníček ze Sokolova. Za celý rok odehrál Triton 89 vystoupení a jako hosté si s kapelou zahráli nebo zazpívali: František Jokl, zpěvačky Blanka a Dáša, Petr Bumba, Miloslav Bešťák, Josef Ševčík, Jaroslav Novák a Dobroslav „Džusba“ Junger.
1980
V únoru přišel ke kapele další kytarista Miloslav Štástka z Chodova a posledního března se s Tritonem rozloučil bubeník Vlastimil Vybíral. Na jeho místo zasedl zpěvák Zdeněk Sýkora a v této nové sestavě hrála kapela až do konce roku. Kromě vystoupeních na domácím pódiu ve Hvězdě, nebo v Kraslicích to byly kavárny Dukla v Sokolově a Daliborka v Chodově. Potěšující bylo pozvání ke koncertování v ÚKDŽ v Praze, kde Triton zahrál vedle dalších kapel pro účastníky československé spartakiády. V září pak byla kapela nucena absolvovat mimořádné přehrávky, kvůli změnám v sestavě. I na místě technika byla nutná změna, kdy Radka Holuba nahradil Karel Kolářík z Chodova. S Tritonem si občas zahrál i saxofonista Jiří Džudža. Celkem skupina za tento rok odehrála 93 vystoupení.
1981
Bohatý rok ve kterém Triton odehrál 104 vystoupení včetně dvou veřejných přehrávek na sále ZK Přátelství v Citicích. Nejvíce večerů odehrála kapela v chodovské Daliborce a v kavárně Karpinsk v Sokolově, ale také v Habartově, Junior-klubu v Chebu a v sokolovském divadle. Nejvýznamnějším vystoupením bylo pozvání k finálovému koncertu časopisu Mladý svět, kdy do celostátní soutěže „Písničky na teď“ byly z 813 příspěvků vybrány dvě vlastní skladby skupiny „Srdce a kámen“ a „Dálnice“. A tak 19.9. odehrál Triton své další vystoupení v Praze na Slovanském ostrově „Na Žofíně“ vedle takových hvězd jako byly např. Brontosauři, Bratři Ebenové, Jana Koubková, Jablkoň nebo skupina Gen. Pořad nahrával také československý rozhlas. V tomto roce M.Chmelenský a Z.Sýkora úspěšně dokončili v Karlových Varech kurs kapelníků. Celý rok odehrála skupina v sestavě Sýkora, Chmelenský, Řezníček, Štástka s vyjímkou května a června, kdy s Tritonem navíc učinkovala zpěvačka Vlaďka Kuřáková z Chodova.
1982 – 1984
Celkem 76 vystoupení a další personální změny čekaly v roce 1982 skupinu Triton.
1982
Celkem 76 vystoupení a další personální změny čekaly tento rok skupinu Triton. Ta vystoupení byla odehrána především v Rytířské vinárně Bílý kůň v Lokti a v sokolovském Karpinsku. Po dubnovém odchodu Jiřího Řezníčka na vojnu se kytary chopil navrátilec Petr Radkov a od srpna do října byl přijat pátý člen, hráč na klávesy Bohuslav Jašek. Postupně však oba jmenovaní ze skupiny odešli. Naopak do Tritonu se vrátil technik Radek Holub. Jako hosté si zahráli nebo zazpívali: Milan Gössl, Zdeněk Kompánek, Jan Haško, Radek Holub, Jiří Bärtl.
1983
V tomto roce se Triton nacházel ve fázi hledání nové cesty, a od ledna přijal do svých řad nového kytaristu Stanislava Glose z Habartova. Jen osmkrát si skupina zahrála včetně dalších nových přehrávek na Tisové, opět v divadle nebo na Zámku v Sokolově. Nejzajímavější byly ale dvě vystoupení na třídenní 4.celostátní přehlídce kapel na železnici v ZKŽ v Chomutově. Triton zde získal cenu OVOS Ústí n.L. když lépe hodnocena byla už jen skupina Nomen z Brna.
1984
Svá živá vystoupení začal Triton v tomto roce v ZK ČSD ve Hvězdě a také tam odehrál i to poslední. Mimo to se znovu objevil v Rytířské vinárně v Lokti a v hotelu Tatran v Horním Slavkově. Celkem sečteno: 64 vystoupení. Znovu se ale kapele nevyhnuly změny v sestavě. Koncem května skončil Stanislav Glos a na jeho místo se vrátil z vojny Jiří Řezníček. Od října přijal Triton do svých řad hráče na klávesy a housle Miroslava Schradera z Habartova, který do té doby hrával se skupinami Meteor a Trefolk. Několikrát zaskakoval za bicími Josef Ševčík.
1985 – 1989
V roce 1985 odehrál Triton nejvíce večerů v kavárně v Rotavě, ale také v obnoveném Českém domě, v kavárně Hornického domu v Sokolově a v hotelu Praha v Kraslicích.
1985
V tomto roce odehrál Triton nejvíce večerů v kavárně v Rotavě, ale také v obnoveném Českém domě, v kavárně Hornického domu v Sokolově a v hotelu Praha v Kraslicích. V plesové sezóně hrál např. v Dolních Nivách a Libavském Údolí. Celkem to bylo 83 vystoupení. Neočekávanou změnou v sestavě byl náhlý odchod kytaristy Jiřího Řezníčka z rodinných důvodů. Od září tedy hrála kapela až do konce roku ve čtyřech. Jako každé dva roky absolvoval Triton další přehrávky v ZK Přátelství v Citicích. Příjemnější ale byla účast již na 5.celostátní přehlídce skupin na železnici v Chomutově, kde Triton získal cenu ÚKDŽ Praha.
1986
Už v lednu oznámil baskytarista Milan Chmelenský své skončení se skupinou z osobních důvodů. V kapele hrál 7 roků. Na jeho místo přišel Milan Hejna ze Sokolova, bývalý hráč skupin Meteor a Atica. V nové sestavě odehrála kapela celý rok v kavárnách Karpinsk v Sokolově, v Habartově, v Rotavě a Rytířské vinárně v Lokti. Celkem rekordních 106 vystoupení. Záskok si s kapelou zahrál Ivan Janiš.
1987
Nový rok začal pro Triton v kavárně Společenského domu v Habartově, dále pak v kavárně Severka v Kraslicích, v Rotavě a v sokolovském Karpinsku. Od července hrála skupina v pěti, neboť se vrátil kytarista Stanislav Glos. Na 6.ročníku celostátní přehlídky hudebních skupin na železnici v Chomutově získal Triton cenu ZKŽ Chomutov za interpretaci vlastních skladeb + uznání Standovi Glosovi. Za celý rok celkem odehráno 88 vystoupení.
1988
Nejvícekrát mohli posluchačí skupinu slyšet v kavárně v Habartově a dále pak opět v Severce v Kraslicích. Celkem 77 vystoupení včetně stále povinných přehrávek. V červenci emigroval do Německa Stanislav Glos a Triton zas pokračoval ve čtyřech. V srpnu hrál na záskok se skupinou baskytarista Zdeněk Michalík.
1989
Celkem deset měsíců odehrála skupina v kavárně v Habartově a v říjnu si odskočila na dvě vystoupení do Chomutova na již 7.ročník celostátní přehlídky kapel na železnici, kde získala cenu ÚKDŽ Praha + cenu pro Zdeňka Sýkoru za vokální projev. Tentokrát beze změny v sestavě odehrála 77 vystoupení.
1990 – 1994
V roce 1990 se Triton znovu objevil na kavárenských pódiích v Habartově a v Rotavě a odehrál celkem 62 vystoupení. Po téměř šesti letech opustil v červnu skupinu klávesák Miroslav Schrader, který s hudbou skončil.
1990
Znovu se Triton objevil na kavárenských pódiích v Habartově a v Rotavě a odehrál celkem 62 vystoupení. Po téměř šesti letech opustil v červnu skupinu klávesák Miroslav Schrader, který s hudbou skončil. Jeho nástupcem se stal Martin Scherbaum z Rotavy.
1991
První kvartál v novém roce opět cestování po kavárnách v Habartově a Rotavě, dále pak půl roku v kavárně hotelu Tatran v Horním Slavkově a poslední tři měsíce v kavárně Flora v Teplé, kde Triton dospěl k 1000. vystoupení. Celkem jich v tomto roce bylo 92.
1992
Jen 28 vystoupení odehrál Triton tentokrát na různých místech regionu. V Teplé, Rotavě, Sokolově, Horním Slavkově a v kavárně Sparta v Chodově.
1993
Už třetí rok v kuse odehrála skupina bez jediné změny v sestavě. Především v kavárně Sparta v Chodově, v hotelu Tatran v Horním Slavkově a V D-klubu (kavárna Koruna) v Sokolově, celkem 40 vystoupení. Často s kapelou hostoval bubeník Jiří Bärtl.
1994
První půlrok hrál Triton v kavárně D-klub a celkem za celý rok odehrál 50 vystoupení. V červenci Zdeněk Sýkora opustil bicí nástroje (nahradil ho automat) a kromě zpěvu začal hrát na akustickou kytaru. V září se podruhé vrátil, jako host pro nahrávání, Stanislav Glos žijící v německém Landshutu.
1995 – 1999
V únoru roku 1995 skončil po devíti letech hraní s Tritonem baskytarista Milan Hejna, který hudby zanechal a začal se věnovat podnikání. Skupina se rozhodla zůstat jen ve třech.
1995
V měsíci únoru skončil po devíti letech hraní s Tritonem baskytarista Milan Hejna, který hudby zanechal a začal se věnovat podnikání v oboru obchod a servis domácích elektro spotřebičů. Skupina se rozhodla zůstat jen ve třech. Baskytaru v kapele nahradil na klávesové nástroje Martin Scherbaum. Triton měl jen 7 vystoupení v D-klubu a v sokolovském ZK ČSD ve Hvězdě.
1996
Jenom 4x si Triton zahrál v tomto roce. V Kynšperku, Františkových Lázních, Citicích (Ples šermířů) a na plese ČD ve Hvězdě.
1997
Stejný rok jako předešlý. Jen 4 vystoupení v Hornickém domě v Sokolově, ve Hvězdě a na Růžáku v Karlových Varech.
1998
Největší změnou v tomto roce bylo stěhování Tritonu. Po 20 letech byla skupina nucena opustit prostory ZK Hvězda. kde došlo ke změně majitele. Nová zkušebna se našla na Přátelství v Citicích. Za celý rok odehráno 5 vystoupení v sokolovské Hvězdě (Ples šermířů), Annenské Vsi, Kynšperku a v Citicích. Velmi smutnou událostí bylo úmrtí bývalého klávesáka a houslisty skupiny Miroslava Schradera, který v prosinci t.r. ve svých 47 letech zemřel.
1999
V březnu nového roku opět stěhování. Z Přátelství se Triton přesunul do MDK (Hornický dům) v Sokolově. Skupina si zahrála jen 2x a to v Šindelové a v přírodním divadle v Lokti na 1.ročníku vzpomínkového koncertu na Petra Nováka, kde ale vystoupila jen jako duo, bez kláves. Jako host si s Tritonem zabubnoval Jan „Číča“ Chlebuš ze skupiny Kontakt. Zahráli další regionální kapely: Kontakt, Farewell, Proměny a Pokus.
2000 – 2004
Vystoupení Tritonu na vzpomínkovém koncertu Petra Nováka v Lokti v roce 2000 bylo na dlouhý čas poslední.
2000
Jedno jediné vystoupení Tritonu na 2.ročníku vzpomínkového koncertu na Petra Nováka v Lokti bylo na dlouhý čas poslední. Nečekaný náhlý odchod Martina Scherbauma znamenal velkou změnu pro dva zbývající členy skupiny. Vedle Tritonu v Lokti zahrála skupina Kontakt a Karel Kahovec z Prahy.
2001
Kytaristé Zdeněk Sýkora a Miloslav Šťástka se rozhodli obnovit alespoň částěčně starou sestavu Tritonu a tak oslovili Milana Chmelenského a Jiřího Řezníčka, kteří nabídku přijali a přivedli s sebou i bubeníka skupiny Farewell Romana Jurka z Chodova. Změnou byla výměna nástrojů. J.Řezníček na místo kytary začal hrát baskytaru a M.Chmelenský na místo baskytary hrál klávesy. Od dubna začala skupina zkoušet nový repertoár, ale už v červnu zaznamenala první odchod. Triton z rodinných důvodů opustil Miloslav Štástka, který v této kapele hrál nepřetržitě více jak 21,5 roku! Skupina zůstala bez sólové kytary až do konce roku.
2002
V tomto roce se už od začátku Tritonu příliš nedařilo a personální změny byly velmi časté. Nejenom že za celou dobu nebylo možné najít kytaristu, ale navíc opustil v březnu skupinu Milan Chmelenský. V květnu se na několika zkouškách objevil kytarista Pavel Gárlík z Chodova a na krátký čas baskytarista Ivo Hrbek. V červenci přišel do Tritonu kytarista Jiří „Markýz“ Horák z Chodova, ale ani to nebyla konečná sestava. V září skončil bubeník Roman Jurek, kterého v dalších měsících nahradil Josef Mojtek ze Staré Role. Ale i on v prosinci t.r. skončil, stejně jako Jiří Horák.
2003
Z důvodů nečinnosti opustil Triton v únoru i Jiří Řezníček. Ze zkušebny v MDK se stal spíše sklad aparatury. Zdeněk Sýkora se znovu spojil s Ivo Hrbkem a v druhé polovině roku přizvali ke spolupráci bubeníka Milana Brože. Oba hrávali ve skupině „Pozdě“.
2004
V květnu skončil Milan Brož, který odjel do Anglie a na jeho místo přišel bubeník Miloslav Janíček ze Sokolova. Triton přijal po čase i hráče na klávesy. Stal se jím Petr „Tasman“ Richter z Kynšperka, který hrál také v duu „Medium“. Celá kapela se koncem roku přestěhovala z Hornického domu do zkušebny Elektrárny Tisová.
2005 – 2008
Restaurace „Charlie Pub“ v Sokolově byla tím pravým místem pro comeback.
2005
Triton nadále jen zkoušel bez jediného vystoupení. Na půl roku se stal členem kapely sólový kytarista Ladislav Michajliv z Annenské Vsi, ale ta hlavní změna přišla v listopadu. Ze skupiny „Rechmen“, kde hrál i bývalý „tritoňák“ Milan Chmelenský, postupně přišli do Tritonu ostatní tři zbývající členové skupiny: Bubeník Petr Mecner z Lokte, zpěvačka Pavlína Zelenková ze Sokolova a sólový kytarista Jiří Řezníček z Chodova.
2006
Po řadě zkoušek na Tisové postupně skončila s kapelou pro nedostatek času Pavlína Zelenková a Petr Mecner, který se stěhoval za studiem do Olomouce. Za bicí nástroje zasedl po dvanácti letech opět Zdeněk Sýkora. Kapela často zkoušela jen ve třech bez kláves.
2007
Další poklidný rok ve zkušebně byl pro kapelu přerušen výpovědí. Triton byl nucen se stěhovat a navíc v září skončil i klávesák Petr Richter. Nejprve byla aparatura uskladněna do garáže a až koncem roku se stěhovala zase do Hornického domu v Sokolově. Skupina se rozhodla přijmout bubeníka Jana Martince ze Sokolova, člena orchestru Sokrat, kde hraje na saxofon a klarinet. Zdeněk Sýkora se kromě sólového zpěvu věnoval i hře na kytaru.
2008
V dubnu se vrátil po šesti letech do Tritonu zpěvák a hráč na klávesy Milan Chmelenský z Chodova, a tím byla pro tento rok sestava uzavřena. Po několika měsících došlo i na první vystoupení (od roku 2000). Restaurace „Charlie Pub“ (dříve Florenc) v Sokolově byla tím pravým místem pro comeback. S Tritonem si zazpívala nejen zpěvačka Pavlína Zelenková, ale i její otec Pavel Zelenka.